Helou, lidé

      G      C             D 
1. S Livií slušně jsme si žili, 
    G           C           D 
   měli jsme v městě malej byt, 
    Hmi                   C 
   to bylo dřív, než děti odrostly 
            G               D 
   a chtěly odejít a začít po svém žít. 
2. Joan a Linda žijou v Omaze, 
   z Joa je roztoulanej rváč, 
   Davyho nám vzala Korea, 
   dodneška ptám se, zač, a zbyl nám jenom pláč. 
     Dmi7         G 
R: Stářím stromy sílí 
       Dmi7                  G 
   a staré řeky mají širší proud, 
    Hmi             C 
   nám lidem roste samota, 
           G               D            G C D G C D 
   čekání na dvě slova: helou, lidé, helou. 
3. S ženou už není o čem povídat, 
   sedí a vidí jen svůj svět, 
   a všechny novinky, co zestárly, 
   omládnou o pár let, když ve snech přijdou zpět. 
4. Dnes ráno zvonil u mě telefon, 
   volal můj dávnej kámoš Fitz 
   a hned se ptal, co prej je novýho, 
   povídám: vlastně nic, co jsem měl taky říct? 
R: 
5. Až jednou půjdeš touhle ulicí 
   a potkáš smutných očí pár, 
   hm, netvař se, že ti to nepřijde, 
   řekni: dobrý den, helou, lidé, helou ...