Prolog života

Emi C G D Emi 
(předehra) 
 
Emi               D 
Podívej se nahoru nad sebe, 
Emi              D 
slunce zaklonilo hlavu, 
Emi               D 
tím udělalo díry do nebe, 
Emi              D 
co vedou k širým světům. 
 
       C                                 G 
Já tam stál a kolem mě bez zájmu utichal den, 
          C                          G 
bez zájmu voněly kytky a zavíraly se jen, 
           C                                   G 
to všechno proto, že kolem nich vítězil neživý svět. 
         D 
Co bylo předtím? 
        Emi 
Co bude potom? 
        D           Ëmi C G D Emi 
A co je teď? 
 
 
Kdyby každá hvězda stříbrná byla, 
lidi by do nebe koukali, 
pak by z něj černá smůla zbyla, 
oni by si je strhali. 
 
Jenom výplatní páska a kolik za to můžu mít, 
koukejte tohle je život, nic ostatní nemusím mít. 
Učte se děti jednou takhle budete žít i vy! 
A co jsou kytky? 
A co jsou ptáci? 
A co je slunce? 
 
Nebrečte děti když dostanete 
za to, že zlobíte, 
nebrečte děti když dostanete, 
že se nerady učíte, 
 
ale začněte brečet, když přijde sváteční den, 
kdy místo dárků dostanete k radosti peníze jen. 
To zavřete oči a prosím vás nenastavujte dlaň! 
To není radost. 
To není dárek. 
To je jen daň... 
 
Emi C G D Emi 
(dohra)