Menuet

Dlouho jsme se neviděli, já a ty, 
šlape mi na paty čas. 
Na tvym starým svetru svítěj zas dvě starý záplaty 
a trochu změnil se ti hlas. 
 
Tak posaď se a povídej, co nového znáš, 
co jsi tam ve světě viděl. 
Jestli tam slunce stoupá aspoň o krok vejš, 
motýli zbavují se křídel. 
 
R: Tak vezmi svoji můzu do dlaní, 
   začni mi hrát ten menuet, ať prolomí se hráz všech sítí, 
   osudem spletených cest, co končí někde v dálce. 
 
Pár letmých úsměvů a jinak nic, 
ztratil jsi víc, než jsi chtěl. 
Na levnou kytaru někdy zahraješ víc, 
řekni mi, co jsi z toho měl. 
 
Pár dalších vrásek a moudřejší smích, 
pár písní, co hřáli si ve svejch dlaních. 
 
R: Tak vezmi svoji ...