Náklaďák

          G                 D 
 Měl v ramenou, víc než se zdá 
            D7         G 
 a v očích místa vzdálená, 
                 G7           C 
 jak noční stín svůj trajler hnal, 
          G         D7      G 
 na plný plyn, stále dál a dál. 
 
 Znal míle dní a týdny mil, 
 stokrát  s dálkou zápasil, 
 stokrát měl smrt blíž než cíl 
 a  přesto jel, znovu vítězil. 
 
 Měl v rukou cit a pevný stisk, 
 musel mít ten svůj denní risk. 
 Měl, prostě, rád jako nebe pták 
 svůj řvoucí dům, šedý náklaďák. 
 Uměl se smát i vítr zmást, 
 z očí žár a úsvit krást, 
 chtěl se hnát a být jen tím, 
 čím chlap je rád, 
 když je pánem svým. 
 
 Snad řek mi víc, než dnes já vám, 
 když vez mě tmou až bůhví kam 
 a možná vím, proč létá pták, 
 proč muži řídí náklaďák. 
 Umím se smát i vítr zmást, 
 ze rtů dálek úsvit krást, 
 věčně žít své týdny mil 
 /: a v rukou mít láskou svou i cíl :/