Mikuláš

1. 
Ten, o kterém zpívám, má postavení, 
uléhá do čerstvých růží, 
vybaven hračkami k pobavení, 
vyvázne se zdravou kůží. 
 
R1: 
Peníze vymáhá podvodník, jemu se předem platí, 
dětem šel hubovat soused Mikuláš a dva čerti parohatí. 
Ti najednou ho obstoupí a začnou na nože brát. 
 
2. 
Kdo bude vítěz, kdo poražený, 
pečlivě každý si hlídá, 
on ty svý tři zuby vyražený, 
oni zas, co odpovídá. 
 
R2: 
Když se jim přece jen postaví, chystají barvu z peří, 
on si však žádá i vysvětlení, a tak ženou ho ode dveří. 
A najednou zas obstoupí a začnou na nože brát. 
 
3. 
Tma někdy nebývá dobrotivá, 
ti, kdo v ní jsou, tak to chápou, 
obavy před sebou každý skrývá 
jak city před nevlastním tátou. 
 
R3: 
Zoufalý sjedná si příměří v koutě a na kolenou 
pod sebe schová svůj vlastní stín v téhle hře na honěnou. 
Probůh, ať mě nechají, a nezačnou na nože brát... 
 
4. 
Teď už nás ani smrt nerozdělí, 
s jinými karty si míchá, 
ten dopis nechtěl být posmutnělý, 
čertík mi do něho dýchá. 
 
R4: 
Peníze vymáhá podvodník, jemu se předem platí, 
ale otvírat, když zvoní Mikuláš, lumpům se nevyplatí, 
čerti najednou vás obstoupí a začnou na nože brát...