Blues

Nos dýchá a oči hledí, hovoří ústa 
však v hloubce prázdnota sedí temná a hustá 
v mé knížce poslední stránky jsou nedopsány 
na prázdné dopisní schránky čas bije hrany 
to umírá láska... 
 
Bez barev chutě a vůně minuty tečou 
mé malé růžové slůně kam tě to vlečou 
to staré houpací křeslo je elektrické 
a vidět jak jsi tam kleslo to není lidské 
vždyť umírá láska... 
 
Můj svět je navždy rozbit, nemám už přání 
nač říkat zbytečné prosby, nač vyčítání 
už skončil můj život vlídný a smrt je vleklá 
jsou tomu právě tři týdny co jsi mi řekla 
že umírá láska...