Dva havrani

                   Dmi   C   Dmi 
1. Když jsem se z pole vracela, 
                      C   Dmi 
   dva havrany jsem slyšela, 
               F          C 
   jak jeden druhého se ptá: 
        Dmi           C      Dmi 
   [: kdo dneska večeři nám dá? :] 
2. Ten první k druhému se otočil 
   a černým křídlem cestu naznačil, 
   krhavým zrakem k lesu hleděl 
   [: a takto jemu odpověděl: :] 
3. "Za starým náspem, v trávě schoulený 
   tam leží rytíř v boji raněný, 
   a nikdo neví, že umírá, 
   [: jen jeho kůň a jeho milá." :] 
4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá 
   a jeho milá už jiného má, 
   už pro nás bude dosti místa, 
   [: hostina naše už se chystá." :] 
5. "Na jeho bílé tváře usednem 
   a jeho modré oči vyklovem, 
   a až se masa nasytíme, 
   [: z vlasů si hnízdo postavíme." :]