Prokřehlá

C# 
         A#mi      F#              C# 
Stín masívům dají mraky jasných dnů, 
          A#mi        F#          G# 
pád v rozletu říká, Věř a pokračuj! 
     C#         G#           A#mi           F# 
Kdekomu vrátí dech, vrátí skromnost vrtochům, 
G           D     add9         C                       D 
 přítokům, přese spěch, staví hráze vší moudrostí proroků. 
 
F# G# F# G#  C# 
 
 
Zdí puklina její souměr utíná. 
Svět usíná, pro víru jen lidi umíraj. 
Do očí nejmenších vkládá radost, klid a smír, 
od prahu konejší, hlídá spánek, jemná ruka mateří. 
       F#       G# 
jemná ruka mateří.. 
 
       C#        A#mi    F#          G# 
Prokřehlá duše, ta, co války nezastaví, 
      C#      A#mi             F#           G# 
její zpívání zůstává, i když tóny hlasy znaví. 
C#          G#           A#mi        F# 
Prokřehlá duše ptá se, možná se i bojí, 
             C#           G#              C# 
že neobstojí úskalím, co za války nestojí. 
 
Jen člověk sám předstírá svůj sebeklam, 
sám neví kam, má poskládat svůj chrám. 
Pak únava dosedá – na mě, na zem, já dál sním. 
Dávno jsem pochopil, že ve víře má hlavní slovo smír. 
 
že ve víře má hlavní slovo mír.. 
 
Prokřehlá duše, ta, co války nezastaví, 
její zpívání zůstává, i když tóny hlasy znaví. 
Prokřehlá duše ptá se, možná se i bojí, 
že neobstojí úskalím, co války nestojí.