Starodávná

           F#               C# 
1. Každou noc hvězdy nám stárnou, 
         H    A#mi    D#mi 
   teď pro jiné už svítí, 
         F#             C# 
   co budou hrou starodávnou 
                      D#mi 
   líp možná než my hrát. 
          F#             C# 
   Ještě pít můžeme z dlaní, 
          H       A#mi   D#mi 
   ze kterých se láska dává, 
                           A#mi 
   dokud nás před žízní chrání, 
                        H 
   každá cesta zdá se pravá, 
                     C#             D#mi 
   až pak se ptáme, jak po ní dál jít. 
           F#  A#mi      D#mi H 
R: Pravda má jen nohy bosý, 
                F#     H         F# 
   každej krok pálí, cesta je zlá, 
               A#mi          D#mi H 
   jde prý snáz, když boty nosí, 
               F#      H       F# 
   a kdekdo z nás jí rád obouvá, 
             A#mi               D#mi 
   půjdeme, lásko, za hvězdou ranní, 
             A#mi            H         C#        D#mi 
   možná i blátem, a náhle sami, jen nesmíme lhát. 
2. Když do snů vkrádá se ráno, 
   ráda mám tvou tvář spící 
   a hledám, zda je v ní psáno, 
   oč se tu můžem prát. 
   Ve tvých očích se skrývá 
   smutek z jarního tání, 
   ten proud najednou smývá 
   všechno tak důvěrně známý, 
   a bez něj spolu dál nemůžem jít. 
             F#  A#mi      D#mi 
R: + pravda má jen nohy bosý ...