Starodávná

           F               C 
1. Každou noc hvězdy nám stárnou, 
         Bb    Ami    Dmi 
   teď pro jiné už svítí, 
         F             C 
   co budou hrou starodávnou 
                      Dmi 
   líp možná než my hrát. 
          F             C 
   Ještě pít můžeme z dlaní, 
          Bb       Ami   Dmi 
   ze kterých se láska dává, 
                           Ami 
   dokud nás před žízní chrání, 
                        Bb 
   každá cesta zdá se pravá, 
                     C             Dmi 
   až pak se ptáme, jak po ní dál jít. 
           F  Ami      Dmi Bb 
R: Pravda má jen nohy bosý, 
                F     Bb         F 
   každej krok pálí, cesta je zlá, 
               Ami          Dmi Bb 
   jde prý snáz, když boty nosí, 
               F      Bb       F 
   a kdekdo z nás jí rád obouvá, 
             Ami               Dmi 
   půjdeme, lásko, za hvězdou ranní, 
             Ami            Bb         C        Dmi 
   možná i blátem, a náhle sami, jen nesmíme lhát. 
2. Když do snů vkrádá se ráno, 
   ráda mám tvou tvář spící 
   a hledám, zda je v ní psáno, 
   oč se tu můžem prát. 
   Ve tvých očích se skrývá 
   smutek z jarního tání, 
   ten proud najednou smývá 
   všechno tak důvěrně známý, 
   a bez něj spolu dál nemůžem jít. 
             F  Ami      Dmi 
R: + pravda má jen nohy bosý ...