Překvapení

F#                      E7 
Zase jedno překvapení, jé 
pro mě však nové není 
     E7           C#7       F# 
že z obrazu mám v rukou rám 
Dobře vím, že mé klení 
na věci nic nezmění 
tak s palcem v zubech přemítám 
 
   F#                         E 
R: Ne, že mě jak druhým není přáno 
   H E H          F# 
   neříkám a jsem rád 
       F#                               E 
   né, že co já bral jsem a nyní je mi bráno 
   H   E  H              F# 
   bůh ví kam jsem neměl snad 
 
Pro jednu kopretinu pouhou, jé 
držím v ruce motyku dlouhou 
chtěl jsem okopat nevinnou 
Na místě kde včera kvetla, jé 
leží teď z chroští metla 
v rozpacích stojím nad hlínou 
 
R: Ne, že mě jak druhým ... 
 
už málo času zbývá, jé 
to se rychle stmívá 
co dřív jsem napsal nejde číst 
tak si dám ještě dvě deci, jé 
a ve své kleci 
zas začnu lítat jako píst