Klekání (Allan)

                                                1967 
       E              E7    A           E 
1. Von vysokej byl akorát Allan se jmenoval, 
                                      F#7          H7 
   a ženskejch, těch se nechtěl bát a překrásně se smál. 
       A          E         H7         E  E7 
   měl voči modrý po nebi a úsměv křídovej, 
       A            E                H7        E   E7 
   pak zmizel, aniž slovo řek, v tom nebyl férovej. 
 
        A            E      H7    A    E  E7 
R: Když vostruh klekání, mě večer vyzvání, 
   A      E      H7       E   E7 
   v dáli slyším jeho volání 
   A      E      H7       E 
   v dáli slyším jeho volání 
 
2. Už dávno nejsem veselá a vrásčitou mám tvář, 
   jsem dočista uz vomšelá, jak starej kalendář, 
   jen voči modrý po nebi, můj bože ty mi dej, 
   můj Allan jednou vrátí se, byl přece férovej. 
 
R: Když ...