Pod střechou vikýř mám

          Eb                                  Ab 
1. Pod střechou vikýř mám, tam večer chodím sám, 
         Bb                          Eb 
   nad světem kolem rozhlížím se z něj, 
                                                 Ab 
   co vídám dětskejch snů a těch lidskejch příběhů, 
    Bb                     Eb 
   nejmíň na román má to děj. 
2. Vím, že lidem nesluší se koukat jinejm do duší, 
   já se vomlouvám, já nechtěl jsem bejt zlej, 
   mě jen baví v lidech číst z týhle vejšky ptačích hnízd, 
   nejmíň na román má to děj. 
3. Je lidskej život snář, z vobrázků kalendář, 
   a kdo můžeš, tak jen dobrý vyber z něj, 
   i tak v něm stíny jsou a pořád zůstanou, 
   nejmíň na román má to děj. 
4.=1.