Neodcházej

Mrzí mě ty slova co jsi mi při odchodu řekla, sám dobře vím že jsi můj usměvavý poklad. Mrzí mě že jsi odemne bohužel odešla,  že jsi nechala dopis a navždy zmizela. Láska mi chybí a cítím k tobě pohrdání, život se se mnou bohužel vůbec nemazli. Chtěl bych aby jsi mi dala ještě jednu šanci, láskou bych tě sněd a splnil ti všechna přání. Chybí mi to tvoje jemné platonické objetí, láska má jen spousty krutých objeti. Chtěl bych vrátit svoje časy zpět, být ti na blízku a mačkat tvoji hebkou ruku. Chtěl bych s tebou proplout Atlantik a ráno se vedle tebe opět probudit. Miluji ty tvoje nádherné oči, koukat se do nich je lék na duši. 
 
Neodcházej pryč, jsem tvůj velký chtíč, proplouvat atlantik a láskou se okouzlit. Mám jen pár přání svých, mít tě navždy blíž. Nosit tě na rukou a plnit jen svoje sny zárukou. 
 
Jsme jedna a dvě stále spojený duše, láska a přátelství jak se o nás všude píše. Jsme dvě bohužel jen odlišná těla, emočně a článkově více založena. Bůh stále stojí jen nad náma je otázka kterou si musím často pokládat Pokaždé když se ráno kolem šesté probírám, vstávat s hlavou v oblacích není žádná věda. Spojení jen mezi nebem a zemí, je věda která tu mezi náma už dlouho není, zda nebe a peklo patří nám se dozvíme až nám bude kolem šedesát. Stále jsme mladý a čiperný pár, to je výhoda generace naší a Star, mi svět můžeme více stále měnit, zanechat po sobě také nějaké plody. 
 
Neodcházej pryč, jsem tvůj velký chtíč, proplouvat atlantik a láskou se okouzlit. Mám jen pár přání svých, mít tě navždy blíž. Nosit tě na rukou a plnit sny zárukou. 
 
Neodcházej pryč, jsem tvůj velký chtíč, proplouvat atlantik a láskou se okouzlit. Mám jen pár přání svých, mít tě navždy blíž. Nosit tě na rukou a plnit sny zárukou.