Ptačí dívka

Am7          D4        Am7    D4 
Znám dívku co mluví jinou řečí 
Am7      D4         Am7  C D 
má v ulici okna pod věží 
Am7           C     D       Am        D4 
když sedmnáct pírek k jejím dveřím přilétá 
Am7              C  D      Am7 
vím, že v ten čas bývá zakletá 
 
Má v pokoji džbánek s uschlou růží 
v ní laskavé vůně schovává 
dlouze rozpomíná si svou píseň o rybách 
den do ticha vzdychá v pochybách 
 
Stůl, kulatý ubrus, těžký svícen 
v něm smolnaté svíce zapálí 
oknem vejdou lidé celí v peří odění 
ten oděv je bílé brnění 
 
Znám dívku co léčí ptačí řečí 
svých sedmnáct mužů z prokletí 
touhou už je nespálí jen křídla rozplétá 
Am7               C     D 
pláč teče jak voda stoletá 
 
Sám přečti si příběh ze svých dlaní 
má pravda je pouhé dojetí 
já vím, že mě slyšíš, že mi jednou uvěříš 
zvoň sedmnáct nocí u dveří