Hajnej Hruška

    C#mi        A7   G#7      C#mi        G# C#mi 
1. Na pařez já usednu si v lesním pološeru 
                A7    G#7     C#mi            G#  C#mi 
   a na hajnýho vzpomenu si, jenž má hezkou dceru, 
   H          E        H           E 
   na hajnýho Hrušku a jeho dceru - samej skvost, 
   H           E         D#            G# 
   jenže on má pušku a s puškou střeží dcery ctnost. 
 
2. Na pařezu přemejšlím, a dá to velkou fušku, 
   jak bych vyzrál na hajnýho, na hajnýho Hrušku, 
   na Hrušku a jeho zbraň a křepeláka Azora, 
   kterej hlídá jako saň vchod do hájovny ze dvora. 
 
   C#mi          A7        C#mi        A7 
R: Štěká přitom na srnce, na datly i žlůvy, 
   C#mi        A7        C#mi        A7 
   na ťuhýka, na trnce, na vejry i sůvy, 
   F#mi        C#mi           F#mi       C#mi 
   na chudáka vandráka von štěká ponejvíce, 
   F#mi         C#mi         D#        G# 
   vidí ve mně pytláka, co líčí na zajíce. 
 
    C#mi               A7    G#      C#mi               A7      G# 
Int:Vrr haf, vrr haf, sypej si to, vrr haf, vrr haf, fuj fuj fuj, 
    C#mi               A7    G#      C#mi          G#  C#mi   // C#mi  A7 G#7 C#mi G# C#mi 
    vrr haf, vrr haf, sypej si to, padej pryč a upaluj! 
 
3. Hruška zbystří sluch i zrak a vzkřikne:"Na mou věru, 
   zas je tu ten darebák, co zprznit mi chce dceru, 
   zas je tu ten chuligán, co slídí, kde je dcerka, 
   jenže já se do něj dám a proženu mu perka!" 
 
4. A už běží, v hubě pěnu, dělá dlouhý kroky, 
   pušku k palbě připravenu, má v ní srnčí broky, 
   letí, letí jeko blesk ze světnice na dvorek, 
   ve vočích má divnej lesk i jeho pejsek Azorek. 
 
R: Ten, kterej má rád štvanice na lišky i kance, 
   když vypukne pranice, vždycky v ní má šance, 
   on si troufne na zvíře tak, jako medvěd velký, 
   a milýho trempíře chce kousnout do pr...avý ruky. 
 
5. Vím, jak vyzrát na hajnýho, ba i na Azora: 
   vyštuduju na vrchního lesů revizora, 
   až přijedu na kontrolu se služební volhou, 
   postavím je do pozoru, což je mojí touhou. 
 
R: Počkej, hajnej, povím na tě, že jsi prodal jedli, 
   žes' ji střelil nastojatě, a on bude zbledlý, 
   "smilujou se, revizore, vždyť mám doma dceru," 
   jenže, Hruško, na tvou dceru já už dávno ... beru! 
 
Rec: Tak teda tatínku, do smrti dobrý. Né? 
 
     C#mi       A7  G#       C#mi         A7 G# 
Int: A to bude asi všecko, na zdi visí puška, 
     C#mi        A7    G#     C#mi        a7     G#   C#mi 
     pod ní kolíbá mí děcko můj tchán, hajnej Hruška ...