Hádej, Matyldo
Hála, Karel
D F#7 Hmi G 1. Prodírám se mlázím a mám těžkou kabelu, D A7 do které vkládám vše to, o čem sním, D F#7 Hmi G a za hlavu házím vše to, co stojí za belu, D A7 D pro tebe zpívám a jahody jím. D G Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo, D A7 jak mnoho váží jen jedinej sen, D F#7 o tom, že složím ti píseň Hmi G a tíseň z duše vyženu, D A7 D a pak tu tíhu už vysypu ven. 2. Brání se houští a tíží mě kabela, do které si tajně vkládám to, o čem sním, a tma se na mne spouští a to by dělat neměla, neboť tu zpívám a nenajdu rým. Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo, jak mnoho váží jen jedinej sen, o tom, že svítá a vítá mě Matylda a neděle tolik snad váží jeden dubovej kmen. 3. A tak světem se vláčím, a táhnu s sebou kabelu, do které teď vkládám štíhlý tón, tón, který se chvěje, chvíli plnej naděje, potom se ztrácí a jsem jako on. Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo, jak mnoho váží jen jedinej sen, o tom, že tóny, ty tóny ti vážu v jedinou kytici a najdu záhon a s notama jen. 4. Prodírám se tmou a mlázím, mám přetěžkou kabelu, do které ukládám ze snů dým, a za hlavu házím vše, co stojí za belu, pro tebe zpívám a jahody jím. Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo, jak mnoho váží sen, kterej teď mám o tom, že jednou zvednou tě moje ruce do nebe a pak tě ke snům do kabely dám.
dne 15. 09. 2020