Blues prázdného motelu

          C#         F#        C# 
1. V tom motelu to zavánělo mrtvou sezónou, 
    F#                        G# 
   tiše byl slyšet jukebox hrát, hrát, hrát, 
      C#               F#           C# 
   a tak jsem k němu popojel tou neonovou tmou, 
      F#                   G# 
   v motelech opuštěných já spím rád. 
    A#mi                  C#      A#mi                     C# 
R: Bylo to třináctého v pátek, jak černý kocour smolný den, 
   A#mi                     C#   A#mi    F#                       G# 
   a přece byl v mé duši svátek - já viděl tu nejkrásnější z žen, 
   A#mi                    C#     A#mi                      C# 
   opřená stála o skříň hrací, každá mince byla stejné blues, 
    A#mi                  C#        F#                         G# 
   ta její píseň se mi vrací dál, i když dávno zmizel její vůz. 
2. V tom motelu teď u jukeboxů často sedávám 
   a její blues se stalo písní mou, 
   a jen rubín sklenky od vína tu hoří přede mnou 
   a nikdo nepřijíždí tmou, tmou, tmou. 
R: Týden co týden každý pátek musím se stejným směrem brát, 
   točím svůj motor do obrátek výš, když vidím neon proti nebi plát, 
   dnes je právě třináctého k ránu a zas novou minci musím dát, 
   když zavřu oči v zlatém ránu, já vidím ji tu u jukeboxů stát. 
3. Pomalu blues doznívá a na rám okenní 
   dopad' svit reflektorů dvou, dvou, dvou, 
   dlouhé týdny čekal jsem na tohle znamení, 
   teď rychlé kroky slyším tmou, tmou, tmou.