Člověk je jak den

                    Amaj7 F#mi       G#mi     G#7 
1. Je bezvětří, je mír, snad možná ještě ano, 
                 Amaj7        F#mi          G#7 
   to jenom netopýr křídlem svým pohladil ráno, 
                   Amaj7  F#mi          G#mi G#7 
   on klikatý měl let a křídla tíhou ztuhlá, 
                  Amaj7    F#mi         G#7 
   přišel ti povědět, jak půlnoc světu uhla. 
             C#mi            F#mi 
R: Že každý nový den jen z bolesti se rodí, 
              G#mi                 G#7 
   je ze tmy vymeten jak krysy z kýlu lodí 
      C#mi                      F#mi 
   a vyčerpán jak step, když tma mu pustí žilou, 
        G#mi               G#7 
   sám počítá svůj tep a krvácí pak bílou. 
R: A člověk je jak den, rve se pro své 'ano', 
   aby mu z okna ven nevypadlo to ráno, 
   a člověk je jak den ... 
2. A člověk je jak den, rve se pro své 'ano', 
   aby mu z okna ven nevypadlo to ráno ...