Až si jednou (sundám klišé)

   A      A         A 
1. Až mi čas řekne stůj 
         D             A 
   až si jednou sundám boty 
         D          A 
   až mi smích kolejnic 
        A            E 
   řekne příteli skoč 
        A          A 
   až mi zesvětští dlaň 
        D            A 
   jako kachel z terakoty 
         D              A 
   až se posadím k tvým dveřím 
         A   E      A   A 
   prosím neptej se proč 
 
2. Až mi prach z věčných cest 
   zhladí jizvu na mé tváři 
   až budu vědět věci 
   které líp nevědět 
   až mi poslední verš 
   zplaní v starém makuláři 
   snad to bude pozdě 
   ale jistě naposled 
 
3. Až pak vítr a déšť 
   smyjí stopy u Golgoty 
   až se dým spálenišť 
   nakonec rozplyne 
   až si odepnu pás 
   až si jednou sundám boty 
   až nezbude mi nic 
   a možná tobě taky ne