Casey R.

Dobeš, Pavel

               E 
1. Ve městě, kde se stéká řeka Labe s Orlicí, 
                          F#   H 
   stojí nádraží dálkami vonící, 
             E 
   a vodsaď vodjíždějí vlaky různé povahy, 
                                H     E 
   a některé z nich dokonce až do Prahy. 
2. V ČSD tvrdilo se, že je to trať proklatá, 
   nikdo z nich nevěděl už, jak vypadá výplata, 
   v té době začal jezdit ňákej Růža u dráhy, 
   a hned byl plnej perón cestujících do Prahy. 
    E(F#,A) 
R: Casey Růža strojvůdce je skvělý, 
                            H(C#,E) 
   Casey Růža - mašinfírů král, 
    E(F#,A) 
   souprava se blíží, Střešovice, Kbely, 
                          H(C#,E) E(F#,A) 
   Počernice, Běchovice, Wilsoňák. 
            F# 
3. Minulou zimu vítr zavál koleje, 
                               G#  C# 
   sněhová bouře, čtyřmetrové závěje 
                F# 
   a šestnáct vlaků z různých směrů míří ku Praze, 
                                       C#      F# 
   ale jenom jeden z nich tam dojel v tom mraze. 
4. Je devět hodin ráno, letní neděle, 
   rodinky s dětmi, plné kufry, tváře veselé, 
   a každý hned se táže:"Kdopak dneska vede vlak?", 
   načež z tlampače se ozve:"Ano, je to tak!" 
R: 
         G 
5. Pak přišla letní vedra, prudký kopce veliký, 
                                      A   D 
   a z výhně šlehaj' plameny, ohnivé jazyky, 
    G 
   mašina se hřeje, ale, sper to ďas, 
                             D         G 
   i tehdy dojel Casey Růža na chlup včas. 
              A 
6. V hospodě na Vinglu jsme probírali u piva, 
                                             H    E 
   že není možné dojet včas, když stroj se přehřívá, 
                   A 
   zvlášť když se parametry této trati srovnají 
                         E   A 
   s dostupnými časovými údaji. 
7. Pak si vzal kabát a šel zaplatit večeři 
   neznámý chlap, co seděl pod věšákem u dveří, 
   v tu chvíli krve by ses nedořezal v žádném z nás, 
   když pod čepicí skryl svůj ohořelý vlas. 
R: 
 

dne 15. 09. 2020