Casey R.
Dobeš, Pavel
E 1. Ve městě, kde se stéká řeka Labe s Orlicí, F# H stojí nádraží dálkami vonící, E a vodsaď vodjíždějí vlaky různé povahy, H E a některé z nich dokonce až do Prahy. 2. V ČSD tvrdilo se, že je to trať proklatá, nikdo z nich nevěděl už, jak vypadá výplata, v té době začal jezdit ňákej Růža u dráhy, a hned byl plnej perón cestujících do Prahy. E(F#,A) R: Casey Růža strojvůdce je skvělý, H(C#,E) Casey Růža - mašinfírů král, E(F#,A) souprava se blíží, Střešovice, Kbely, H(C#,E) E(F#,A) Počernice, Běchovice, Wilsoňák. F# 3. Minulou zimu vítr zavál koleje, G# C# sněhová bouře, čtyřmetrové závěje F# a šestnáct vlaků z různých směrů míří ku Praze, C# F# ale jenom jeden z nich tam dojel v tom mraze. 4. Je devět hodin ráno, letní neděle, rodinky s dětmi, plné kufry, tváře veselé, a každý hned se táže:"Kdopak dneska vede vlak?", načež z tlampače se ozve:"Ano, je to tak!" R: G 5. Pak přišla letní vedra, prudký kopce veliký, A D a z výhně šlehaj' plameny, ohnivé jazyky, G mašina se hřeje, ale, sper to ďas, D G i tehdy dojel Casey Růža na chlup včas. A 6. V hospodě na Vinglu jsme probírali u piva, H E že není možné dojet včas, když stroj se přehřívá, A zvlášť když se parametry této trati srovnají E A s dostupnými časovými údaji. 7. Pak si vzal kabát a šel zaplatit večeři neznámý chlap, co seděl pod věšákem u dveří, v tu chvíli krve by ses nedořezal v žádném z nás, když pod čepicí skryl svůj ohořelý vlas. R:
dne 15. 09. 2020