Můj den
Devítka
C# 1. Mezi prsty mi roky utíkaj', F# H F# proč blízko duše cítím někdy k ránu strach, D#mi C# vždyť v dlaních osudy hvězd stejně mám napsaný, nad hlavou mi ptáci procitaj', F# H F# letí k jihu, vítr stírá z křídel prach, D#mi G# ten směr maj' tisíce cest, tisíckrát hledaný. A#mi F# H F# C# R: Dobře vím: teď někde procitá můj den, D#mi F# H F# C# já ještě spím, ale už cítím krev ve spáncích, A#mi F# H F# C# když začnem hrát, je to jak útěk za sluncem, D#mi F# C# dám ti svůj hlas, ty mi svý slova dej. 2. Umím i pohladit a snít, i ublížit, a dávat slovům správnej řád, jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít, neumím kreslit mapy lží a hodnejch tváří, na to si neumím hrát, pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít. R: 3. Když vítr okno otvírá, zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná, když buší do dláždění kyselej pražskej déšť, jsem starší víc než o pár let, čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá, závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést. R:
dne 15. 09. 2020