Můj den

    Bb 
1. Mezi prsty mi roky utíkaj', 
                     Eb             Ab      Eb 
   proč blízko duše cítím někdy k ránu strach, 
                   Cmi                          Bb 
   vždyť v dlaních osudy hvězd stejně mám napsaný, 
   nad hlavou mi ptáci procitaj', 
                 Eb             Ab      Eb 
   letí k jihu, vítr stírá z křídel prach, 
                  Cmi                         F 
   ten směr maj' tisíce cest, tisíckrát hledaný. 
          Gmi             Eb   Ab  Eb   Bb 
R: Dobře vím: teď někde procitá můj den, 
              Cmi         Eb      Ab       Eb  Bb 
   já ještě spím, ale už cítím krev ve spáncích, 
                 Gmi           Eb     Ab   Eb  Bb 
   když začnem hrát, je to jak útěk za sluncem, 
                 Cmi  Eb               Bb 
   dám ti svůj hlas, ty mi svý slova dej. 
2. Umím i pohladit a snít, 
   i ublížit, a dávat slovům správnej řád, 
   jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít, 
   neumím kreslit mapy lží 
   a hodnejch tváří, na to si neumím hrát, 
   pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít. 
R: 
3. Když vítr okno otvírá, 
   zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná, 
   když buší do dláždění kyselej pražskej déšť, 
   jsem starší víc než o pár let, 
   čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá, 
   závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést. 
R: