Můj den

    Ab 
1. Mezi prsty mi roky utíkaj', 
                     Db             Gb      Db 
   proč blízko duše cítím někdy k ránu strach, 
                   Bbmi                          Ab 
   vždyť v dlaních osudy hvězd stejně mám napsaný, 
   nad hlavou mi ptáci procitaj', 
                 Db             Gb      Db 
   letí k jihu, vítr stírá z křídel prach, 
                  Bbmi                         Eb 
   ten směr maj' tisíce cest, tisíckrát hledaný. 
          Fmi             Db   Gb  Db   Ab 
R: Dobře vím: teď někde procitá můj den, 
              Bbmi         Db      Gb       Db  Ab 
   já ještě spím, ale už cítím krev ve spáncích, 
                 Fmi           Db     Gb   Db  Ab 
   když začnem hrát, je to jak útěk za sluncem, 
                 Bbmi  Db               Ab 
   dám ti svůj hlas, ty mi svý slova dej. 
2. Umím i pohladit a snít, 
   i ublížit, a dávat slovům správnej řád, 
   jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít, 
   neumím kreslit mapy lží 
   a hodnejch tváří, na to si neumím hrát, 
   pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít. 
R: 
3. Když vítr okno otvírá, 
   zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná, 
   když buší do dláždění kyselej pražskej déšť, 
   jsem starší víc než o pár let, 
   čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá, 
   závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést. 
R: