Cesty za duhou

          H                  C#mi F#7 
1. Cesty za duhou zůstaly v nás, 
              H         C#mi F#7 
   i když už nechodíme bosí, 
            H                 C#mi F#7 
   maják na obzoru nezhasnul čas 
               H             C#mi  F#7 
   a v koutku duše o život prosí 
      H             H7        E            Emi 
   a čeká, až ho vzbudí jiná doba, jinej svět, 
               H C#mi F#7 H C#mi F#7 
   to lepší v nás. 
2. Bláhovou vírou, že zboří svět, 
   někdy nám srdce dokáže bít, 
   to třeba k ránu, kdy stačí pár vět, 
   kdy dávno nevadí, že není co pít, 
   někdy nám v očích svítí láska, i když ji ředí sobectví, 
   je to jen v nás. 
           H 
R: Dej mi ruku, mý štěstí, vždyť hledat zem, 
            E            C# 
   kde nám žít nic nebrání, 
           E                         H 
   to se stokrát prožít dá, a každý léto znovu a zas 
             E       C# 
   krajinou polí uhání 
            A             E          H C#mi F#7 H C#mi F#7 
   divokej vítr, co přináší písně z hor. 
3. V doteku očí pár perliček slz, 
   to není smutek, to vítr sem svál 
   úsměvy přátel a dětský sny, 
   jiskry všech ohňů, kde člověk kdy hrál, 
   proudy řek sílí z jarního tání tak, jako naše svědomí, 
   to lepší v nás. 
R: 
4. Opři se, lásko, a chvilku mě hřej, 
   někdy se ztrácím v tom, co v sobě mám, 
   pýcha a strach a špína zlejch let 
   v srdci mi stojí jak pohanskej chrám, 
   jak hvězdný dráhy našich osudů se někde v dálce klikatí 
   [: to lepší v nás ... :]