Volný jako dřív

     A 
1. Chýlí se dlouhý den, jdu spát, 
                             E 
   za mříží mi zní ostnatý drát 
   a já jsem sám jen s touhou svou, 
                               A 
   zas být s mou láskou vzdálenou. 
         A                    E 
R: Mříž má teď, zdá se, bude pouhým snem 
                               D     A 
   a já chci tvář mít zas na klíně tvém, 
                                E 
   řetěz poutá tělo, však duše má 
                               A 
   jak dřív noční tmou míří k vám. 
2. Až ráno v řadách budem stát, 
   na právo, jenž umírá, se ptát, 
   budu mít snad sílu přežít peklo dnů, 
   přijde noc a s ní zas pár mých snů. 
           E                     A 
R: + jak dřív noční tmou míří k vám ...