Nedělní ráno

                                                                 kapo II 
C                                 Dmi          G              C 
Zvonil budík, bylo ráno, v hlavě mé byl kámen snad a pod ním tma 
                                     Ami                        G 
když jsem snídal džbánek piva, ještě zdálo se, že divnou příchuť má. 
          C                            F                       C  Ami 
Když jsem spláchl chladnou vodou z očí sny a z tváře závoj šedivý 
        Dmi            G            Dmi                  G 
řek' mi pohled pouhý z okna ven, že nedělní je den a lenivý. 
 
Já cítil dál, že v ústech mám chuť cigaret a písní prošlé noci, 
tak jsem vyšel ven a díval se jak slunce nový den má ve své moci. 
A pak mi vánek poslal vstříc tu vůni nedělní, co z horkých ploten voní 
  Dmi              G                Dmi                G          C 
a náhle chtěl jsem být zas s tebou, někde za městem ve stínu jabloní. 
 
                 C7            F                            C 
R: Já chtěl bych být v nedělní ráno, v chodníku kvádrem žulovým 
                       G                           C 
   A proč divný smutek mívám, to snad se nikdy nedovím. 
                C7           F                            C 
   Vždyť snad i smrt je méně vážná, než tyhle chvíle nedělní, 
                      G                            C 
   kéž mi zvony ranní písní, na prášek srdce rozmělní. 
 
Šel jsem dál tou vůni ranní kolem bílých kočárků a dětských mašlí, 
pak jsem dlouho stál a díval se na věci, které svět občas krášlí. 
Snad vrátil se mi zrak a já se pojednou zas díval na svět zpříma, 
teď už možná tvému štěstí lépe rozumím ač vím, že nejsi má. 
 
R: Já chtěl